|
V sobotu jsme se sešly v „hojném počtu“ (11 kusů – neptejte se proč) na našem domácím hřišti v Bohnicích, abychom sehrály asi nejdůležitější double zápasy v lize tzv. derby chvostu. Soupeři – Plzeň a Tempo.
Sobota – zápasy s Plzní začínaly až po poledni, takže všichni měli přijít odpočatí – ne úplně se tak stalo, to nás ale neodradilo od dlouhé rozcvičky – podle Gůti měla být vlažná, ale asi má o tomhle výrazivu jiné mínění než většina z nás. A tak jsme do zápasu nastoupily s pocitem už odehraného zápasu. Bylo od začátku jasné, že zápas bude tahavý až do konce. Shrnu to asi takhle – na hity to bylo sice 4:4, ale na éčka 3:1 pro nás a na body 4:1 taky pro nás – takže jednoznačná převaha. Když se na to podívám z pohledu laického diváka, nemohl vyhrát nikdo jiný než my – máme hezčí dresy, mnohem víc nám to sluší, bylo nás mnohem víc (soupeře bylo jenom 9 kusů – neptejte se proč) a vůbec …
Do druhého zápasu jsme šly s tím, že ony už určitě nemají sílu a MY ANO :-). Nevím, jestli to byla úplně pravda. Začalo se bušit hned od začátku a první směna skončila 2:4 v náš neprospěch. Vypadalo to, že výsledek bude připomínat spíš utkání v házené než v softballu ale pak se zřejmě dostavila ta únava a tempo se uvolnilo. Před začátkem poslední směny to bylo 9:6 pro Plzeň a to byl signál pro Guťu zvednout varovný prstíček (pozor, nebyl to prostředník) a lehce nám pohrozit, že bychom s tím měly něco udělat. Že je to prý jednoduché – každá dá jeden hit a vyhrály jsme. Hmm – jednoduché. Dotáhly jsme to až na 9:8 a obsazená 2 a 3 meta ale to bylo pro dnešek všechno. Možná měl Guťa zvednout prstíky dva. Souhrn – na hity 10:9 pro Plzeň, na body 9:8 pro Plzeň, na éčka 4:3 pro nás (aspoň že naši parádní disciplínu jsme vyhrály). Tak nic – tak v neděli … Neděle – zápasy s Tempem začaly až nechutně brzo ráno a na některých kusech bylo patrný nedostatek času k regeneraci. No nic – opět jsme si daly „vlažnou rozcvičku“ a grrrrrr na Tempo. Zase jsme byly lepší – s našimi skvělými 5ti hity jsme udělali 6 zasloužených bodů, zatímco soupeř se 7 nedokonalými kontakty (samozřejmě zásluhou našich nadhazovaček) dotáhl body jenom 3. Z toho jasně vyplývá, že jsme nejen rychlejší, agresivnější, perspektivnější ale i krásnější! Ve druhém zápase, vedeny naší příslovečnou laskavostí, jsme daly soupeři alespoň přičichnout k vítězství. Chvíli jsme dělaly, že se nám moc nechce, Tempo jsme pořád jenom dotahovaly a ony nám pořád uskakovaly, ale kdo by si vsadil proti nám, ten by prohrál. V poslední směně přišla poctivě natrénovaná kanonáda a Tempu jsme nemilosrdně nasázely 5 bodů, na co už nedokázaly pochopitelně odpovědět. Souhrn – na hity 13:11 pro nás (tím jsme zdvojnásobily celkový počet hitů v této sezóně), na body 9:6 pro nás, na éčka 4:3 pro Tempo. Postřehy, které stojí za to zmínit: - slušelo nám to...ostatně jako vždy
- po ulejvce je potřeba se zastavit na dvojce :-) (že Báří?)
- Báří se vrátila skvělá nadhazovací forma
- nevyplatí se kopat nohou do bílé lajny, aby si pak rozhodčí myslel, že míč je ve hře (že Dančo?)
- představa bitky Johana s panem Hruškou byla u nás ve sprše obzvlášť zajímavá
- Guťovi sloupečky pochval a zdvižených varovných prstíků byly vyrovnané (je to opravdu veskrze pozitivní člověk)
|
